AMAZONKY OBECNĚ

Amazonky každý zná jako bojovný národ žen, amazonku zase jako nejvetší řeku jižní Ameriky. Mají tyto dva názvy spojitost? Určitě, ale byla dříve řeka či národ ,,feministek?"
Někteří se dodnes mylně domnívají, že amazonky byly pojmenovány podle řeky, u které se snad dokonce vyskytovaly, jde ale o chybu. Jednalo se o skupinu bojovných žen pocházejících zřejmě z Malé Asie, jejichž zřízení bylo čistě matrialchální. Zatímco ženy se učily bojovat, muži zůstávali v domácnostech. Vyskytovaly se jen v mýtech, ve kterých se setkávaly s různými řeckými hrdiny, někteří však nepochybují, že se jedná o skutečný historický národ. Jméno amazonky je odvozováno od slova ,,amazos" - bezprsé. Podle mýtů si totiž v mládí upalovaly jeden prs, aby jim nepřekážel při střelbě z luku. Takové byly amazonky.
A jak tedy přišel ke svému jméno americký veletok? Opravdu byl cestovatelem Franciscem Orellanoem pojmenován podle mýtického národu, protože Francisco u jeho ústí narazil na indiánské kmeny, kterým vládly ženy-náčelnice, stejně jako u amazonek.

Pověsti o drsných amazonkách kolují nejméně od dob starého Řecka a s nimi i skepticismus mužů. Byly schopny ženy v nejdrsnějším prostředí dávných věků přežít naprosto bez mužů? Mužské populaci se to zdávalo jako nesmysl. A přece, dávní spisovatelé je považovali za skutečné a dnešní objevy to potvrzují historickými fakty. Řada dochovaných starověkých památek naznačuje, že se v mnohém nejednalo o pouhé výmysly předků. Jen antické Řecko nám zanechalo množství soch, nástěnných maleb a jiných uměleckých spodobnění ženských postav válečnic.

Amazonky v Rusku?

Mnohé výjevy zobrazují kruté řeže a tažení starých Řeků právě proti těmto bojovnicím. Ale nejde jen o Řecko. Většina historiků tvrdí, že skutečné amazonky se vyskytovaly mezi kočovnými kmeny Skythů, kteří pravděpodobně ve starověku připutovali z Íránu do východní Evropy, přibližně na území dnešní Ukrajiny a Ruska. Nalezená města a pevnosti v částech jihovýchodní Evropy v okolí Balkánského poloostrova, jasně poukazují na dávnou přítomnost ženských společenství, která lze nazvat amazonkami. Vydejme se za nimi do starověkých plání a lesů a odhalme společně tajemství, která zakrývají jejich krutou minulost!

Společnost zcela bez mužů, chlapečci se zabíjejí

Podle pověstí starých Řeků a archeologických památek a vykopávek jsou amazonky ženy, jež si v dávných dobách samy vytvářejí vlastní stát a žijí v něm bez mužského pokolení. Jsou to opravdové válečnice a později úspěšně dobývají velkou část Malé Asie. Jak to je možné? Většina pramenů se shoduje na tom, že pokud nějaká amazonka skončila svoji službu ve vojsku, provdala se za některého z mužů ze sousední země a s ním měla děti. Holčičky se nechávaly, chlapečci se zabíjeli nebo prodávali do otroctví.

Muži mrzačení jako trubci k plození dětí

Jaké postavení v takové společnosti zbývá pro muže? K tomu lze říct jen jedno: Je špatné. Hodně špatné. Muži slouží amazonkám pouze pro plození dětí. Případní otcové (pokud jsou ponecháni naživu) se starají o domácnost. Nemají často žádná práva, jejich ženy dokonce rozhodují i o jejich společenském životě. Často bývají muži zmrzačeni.

Armáda jedinou rodinou

Amazonky jsou již odmalička vychovávány pouze v ženské společnosti. Učí se soudržnosti se svým plukem, který se tak stává jejich rodinou. V jejich jazyce je dokonce pro rodinu a vojenský oddíl stejné slovo. V sedmi letech dívky vykonávají jezdecké zkoušky a tím dokazují svou připravenost k boji. Zároveň s tím si nechávají odstranit pravý prs. Údajně aby se jim svaly soustředily jen do paže, a tudíž aby mohly účinněji používat meče a luky.

Upálit si zbytečný prs

Ostatně i takový řemen s toulcem naplněným šípy se špatně ženě nosí a ňadro by to pravděpodobně odneslo dříve či později. Prsy se odstraňují buď chirurgickým zákrokem, nebo se podle tradice upalují, čemuž se říká "mastokausis". Právě z tohoto zvyku se prý také později odvozuje pojmenování amazonek - "amozoi" totiž řecky znamená "bezprsá" - ačkoli ještě původnější zdrojem je pravděpodobně íránské označení "ha-mazan", které znamená totéž co "bojovníci". Zřejmě tedy jde o etymologickou směs a dvojsmysl vzniklý onou podobností slov.

Koně měly raději než muže

Nejčastějšími zbraněmi amazonek jsou luk, házecí oštěp, disk obroubený ocelí a dvoubřitá sekera. Právě tato sekera je v 70. letech 20. století znakem několika feministických hnutí. Amazonky jsou často zobrazovány na koni a říká se, že na jejich volných pláních se jim volně páslo množství koní. Snad alespoň ke koním měly lepší vztah než k mužům. Někteří historikové tvrdí, že amazonky bojovaly spíše na vlastních nohou, jak to ale bylo doopravdy, to se s jistotou neví.

Černému moři se přezdívá Amazonské

Podle řeckých historiků ležela říše amazonek na pobřeží Černého moře, kterému se ve starověku dokonce říkalo Amazonské. Podle dnešního zeměpisu to tedy mohlo být Turecko, Ukrajina (zejména Krym), Rusko v podkavkazské oblasti a Gruzie. Amazonky jsou považovány za zakladatelky mnoha maloasijských měst, mezi kterými jsou nejznámější turecký Izmir a Efez.

Každá skupina má dvě královny

Amazonky v tehdejších dobách nemají jednotný stát, žijí v menších skupinkách v kmenech, roztroušeny mezi okolními státy. Mají pochopitelně matriarchální uspořádání, při němž ženy drží své dominantní postavení ve společnosti. Přesto v kmenech většinou mohou být muži. Nemají však téměř žádná práva a o všem rozhoduje žena. Amazonky rovněž drží neobvyklý, zato praktický systém dvou královen. Z nich jedna spravuje domácí záležitosti, druhá je vede ve válce, ale u nás na Pentagramusu mám tři královny, jedna je hlavní.

Velké město Themiskyra na řece Thermodon

Daleko na jihu na tureckém poloostrově se kdysi dávno nacházelo velké město amazonek - Themiskyra. Toto město leží v ústí řeky Thermodon, dnes Therme Cay. Kolem něj se rozkládá rozlehlá krajina, země amazonek, která je dokonale chráněna proti všem vnějším vlivům. Na jihu a na východě ji chrání velké hory, na západě ji od zbytku krajiny dělí řeka Yesil Irmak a na severu leží Černé moře.

Nedobytná pevnost Kapru Kale

Tato země ovšem není obydlena pouze tímto jedním městem. V horách na její jižní straně ji brání téměř nedobytná pevnost Kapru Kale. Dnes je ale pevnost poničená a zbývají z ní jen trosky. Poslední zmínky o amazonkách pocházejí z období trojské války, kdy po porážce Trójanů amazonky slibují zanechat válčení. Ale kdo ví? Možná, že historie sahá ještě dále. Sloužila tato zjevně nedobytná pevnost amazonkám jako poslední útočiště před jejich úplným vyhlazením?

A bude toho víc… aneb Amazonky, kam se podíváš

Pokud si ale někdo myslí, že tato bájná země byla jediným domovem amazonek, musíme ho vyvést z omylu. Amazonky totiž obývají v antických dobách i spoustu jiných zemí, jen se přesvědčete sami. Z ostrovů v Jaderském moři bychom mohli vyjmenovat alespoň čtyři - Lemnos, jehož původní název Gynaikokratumene doslova znamená "pod vládou žen", Lesbos, Malta a Kréta. Další ostrov leží v Černém moři, na jeho jižním pobřeží, jmenuje se Aretias, je často také přezdíván jako bájný ostrov amazonek. A to jsou jen ty nejznámější, nejspíš jich bude ještě víc…

Některé Amazonky jsou mírumilovné

Další zajímavostí těchto ostrovů je, že na rozdíl od obyvatelek bájného města Themiskyra mnoho z nich s lidmi neválčilo, naopak s nimi vedlo přátelské styky. Důkazem toho je například výše zmiňovaný ostrov Lemnos, o němž je známo, že jeho obyvatelky přijaly řecké Argonauty na jejich cestě do země Kolchis velice mírumilovně a ochotně. Vlivy amazonských válek se na izolovaný ostrov nedostaly, amazonky se tak nemají proč stavět k Řekům nepřátelsky.

Ohromné ženské město Mirina

Na Lemnosu přitom nejde o žádnou ztracenou malou komunitu. Hlavní město se jmenuje Mirina podle první velké amazonské královny a o síle tohoto ženského státu vypovídají samy dnešní archeologické pozůstatky. Ty odhalují ohromné centrálně plánované město s uniformní architekturou, které je dvakrát větší než známá Trója!

Jak řekové viděli amazonky?

Amazonky jsou častým námětem starořeckých umělců. Nejčastější jsou asi malby, na nichž jsou zobrazeny boje amazonek s Řeky. Zajímavé jsou poznatky, jak se zobrazování amazonek v průběhu let vyvíjí. Zpočátku to jsou statné mužatky, většinou zobrazovány se sekerou a brněním, později už si je Řekové přizpůsobují k libému pohledu jako spíše odhalené, nebo v tenkých šatech. Ještě později je vidíme dokonce ve vábivých tenkých a přiléhavých kalhotách a se špičatou čepicí tureckého stylu.

Vzdorovité ženy znovu terči erotických představ

Časté jsou také sochy, zejména umělců Feidiase (okolo roku 500 př. n. l.), Polyctica, Krésila (druhá polovina 5. stol. př. n. l.) nebo Phradmona. Výmluvně hovoří také řecké báje o zálibě v ženských protivnicích . Zatímco amazonky zřejmě vznikají ze vzdoru k pohrdavému postoji mužů vůči ženám a samy stvoří ještě drsnější verzi téhož ve vztahu k mužům, tady vidíme, že se kruh opět uzavírá. Vzdorovité ženštiny, které své ženství hyzdí, se opět stávají pro svou vášnivost a někdy neobratné napodobování mužů sexuálním lákadlem.

Ženy jako stráže

Ani ozbrojené ženy jako královské stráže nejsou v minulosti žádnou výjimkou. Mužské vládce nyní tato představa neodolatelně vábí. Přinejmenším je to exotický pohled. Chandragupta Maurya, první císař Indie (322 - 298 př.n.l.), tak má královskou stráž složenou z obřích řeckých žen. Stejně to je i s královskou rodinou na ostrově Srí Lanka, která měla osobní stráž složenou z ženských lukostřelkyň. Výjimkou ale nejsou ani celé armády žen - tady už se uplatňuje spíše ekonomika aneb "když to chcete…". Například řecký vojevůdce Boadicea má v armádě víc žen než mužů. V severní Evropě zase často nutí Keltové a Germáni své manželky, aby bojovaly spolu s nimi.

Africké Amazonky

Fenomén amazonek se nevyhýbá zdaleka ani africkému kontinentu. Dahomeyské amazonky jsou ženské obrněné vojsko 6000 bojovnic v Dahomey v západní Africe, které je aktivní od 16. až do 19. století. Toto vojsko je ve válčení velice úspěšné s okolními národy, nakonec je ale poraženo Francií. Dalším národem s "amazonskými" zvyky jsou Berbeři.

Berbeři nebo Amazigh?

Berbeři jsou národ, který dosud žije v Africe na místě dnešní Libye. Sami si ve svém jazyce říkají "Amazigh". Už tady se nabízí podobnost s amazonkami, kterou v nich ostatní národy ještě více spatřují. Sociální pozice ženy v jejich společnosti je neobvykle vysoká. Jde o další z matriarchálních kmenů, což znamená, že ve svých kmenech sice mají muže, ale ti uznávali vůdčí pozici žen. Musí se také potýkat s vojenskými problémy, s nájezdy Arabů, z nichž vzešla velká vojevůdkyně.

Vojevůdkyně Kahina se staví na odpor arabské invazi

První arabská invaze začíná roku 700 př.n.l. Je to právě berberská vůdkyně Kahina, která se vzpírá arabským dobyvatelům, dokonce je úspěšně zahání zpět za hranice své země, i když nakonec je poražena a zabita. Berbeři tedy jsou podrobeni, jejich osobitá kultura však přetrvává dodnes.

Existuje spojitost mezi jednotlivými kmeny?

Jistě vás napadlo, jak některé z amazonských říší vnikly? Asi se nikdy nedovíme celou pravdu, ale určitě bychom mohli něco vydedukovat například z pod- obnosti berberské architektury v Africe a architektury bájné Themiskyry v Turecku. Archeologové zjišťují, že cimbuří berberských pevností a opevnění Themiskyry se sobě až nápadně podobají. Přišla snad slavná královna amazonek Penthesilea právě z Afriky?

Jak to je s tou Amerikou

A proč se vlastně amazonkám říká po jihoamerickém toku řeky Amazonky? Ve skutečnosti to tak není. Právě naopak. Ti, kteří si spojují největší řeku světa v Americe, Amazonku, s národem ženských bojovnic, dělají stejnou chybu jako Francisco Orellano, francouzský setník, který se roku 1541 plaví po této řece, aby přišel na pomoc svému vojsku. Řeku takto pojmenovává proto, že mu domorodé kmeny v místním povodí připomínají známé amazonky. Jedni tvrdí, že se nechal zmást matriarchálním uspořádáním místních společenství, jiní zase uvádějí, že ho ošálily dlouhé vlasy místních bojovníků, které Evropané považovali za ženy. Jedno však je jisté: amazonky v Americe nikdy nežily.

Báje o Héraklovi a Hippolyté

Tato báje vypráví o řeckém titánu Héraklovi (Herkulovi), který dostává od bohů devět zdánlivě nesplnitelných úkolů. Mezi nimi je i úkol přinést pás nádherné královny amazonek Hippolyté, který dostala od svého otce, boha války Aréa (amazonky ho považovaly za svého praotce). Tento úkol je zjevně nemožný, nebýt toho, že Hippolyté se do Hérakla zamiluje a pás mu chce darovat. Závistivá Héra však poštve amazonky proti Héraklovi. Strhne se boj, ve kterém umírá mnoho amazonek. A Hérakles také Hippolyté - v domněnce, že ho zradila i ona - zabíjí.

Théseus a Antiopa

Příběh tragické lásky o Théseovi a Antiopě je rovněž velmi oblíben mezi antickými umělci. Vypráví o Théseovi, který se stává králem Atén a vede válečnou výpravu proti amazonkám. Zajímá na ní jejich královnu Antiopu - ta se však do Thésea zamiluje a odchází s ním dobrovolně do Atén. Bojuje potom po Théseově boku a je zabita svými vlastními sestrami. Tímto příběhem je například inspirována freska chrámu Apollona u Bassae (nyní v britském muzeu).

Trójský příběh

Toto je další příběh nešťastné lásky. V době trójské války se amazonky přidávají na stranu Trójanů (proti Řekům, samozřejmě). V zápalu boje řecký hrdina Achilles probodává kopím jejich královnu Pentheseleiu. Podle tehdejších zvyků, jako každého mrtvého vojáka, zbavují řekové Pentheseleiu zbroje i oděvu. Opět nadmíru erotická scéna. Achilles se do mrtvé nahé Pentheseleii také zamiluje, ale bohužel… už je pozdě.

Maltě vládnou ženy a ostrov prosperuje

Malta je další ostrov, na kterém v dávných dobách existovalo matriarchální uspořádání, nelze ji ale považovat za ostrov amazonek. Lidé zde žili v míru a prosperitě, a to jak muži, tak ženy, kteří si byli rovni. Muži jen od narození věřili ve vedoucí autoritu žen a považovali to za naprosto normální. Díky tomu, že zde lidé neplýtvali energii válčením, mohla se rozvinout osobitá kultura.

Amazonky žijí ještě dnes

Ani dnes nejsou ženské bojovnice výjimkou. Vynecháme-li množství amazonských feministických spolků a umělých "kmenů" nebo americkou armádu, která si "ostré krásky" rovněž pečlivě vychovává, můžeme kromě matriarchálně strukturovaných divokých kmenů poukázat například na amazonskou ochranku libyjského vůdce Muamara Kadáfího. Amazonská stráž, jak se jí skutečně říkává, je složena z krásných afrických žen trénovaných v bojových uměních a dokonale vyškolených v používání zbraní. Osobní amazonky doprovázejí Kadáfího v roce 2004 i na oficiální návštěvu do Bruselu. A ještě v 19. století chová král Siamu dokonce celý osobní batalion 400 žen vyzbrojených kopími. Jsou vybírány zejména podle krásy a jako "příliš cenné" se ke skutečnému boji většinou nedostávají. Během 20. století se pak státy Sovětského svazu a Izraele rovněž chápou iniciativy a vyškolí a vyzbrojí armády žen v podobě lehké pěchoty a speciálních jednotek.

Zdroj